Není čokoláda jako Čokoláda

Nenarodila jsem se bio mamince, ani výživové poradkyni, takže moje dětství se neslo – domnívám se, že jako u většiny dětí mé generace - ve znamení čirého hédonismu. Odsrkávala jsem si právě pátý měsíc na mateřském mléce, když se na náměstí zvonilo klíči a společnost se pak nadšeně oddávala všemu, co přicházelo z někdejšího Západu. Houby jsem byla ochotná sbírat jenom za Kinder vajíčka, po obědě (který jsem obratně rozšťourala po talíři, aby to vypadalo, že jsem snědla „zákuskovou“ míru) jsem se dorážela Snickerskou a když rodiče chtěli, aby naše štěstí bylo dokonalé, vzali nás do nedalekého Německa, kde jsme nakoupili čokolády Alpia, Sarotti nebo Schogetten.

Nebyla jsem nijak vyhraněný typ. Vychutnávala jsem si čokolády plněné jahodovou jogurtovou náplní stejně jako ty čistě mléčné. Tehdy platilo jen tolik, že čím víc, tím líp. Nepotrpěla jsem si na čokoládu s ořechy, ale když doma nebyla jiná, tak proč ne, že? Jediné čokoládě jsem se vyhýbala širokým obloukem – hořké. To už jsem snad raději snědla i to babiččino maso s dušenou mrkví! S pubertou jsem dospěla k názoru, že jíst čokoládu v jakékoliv podobě je infantilní a nezralé, a tak jsem ji několik let na jídelníčku neměla vůbec. 

Zlom pak nastal během vysoké školy. Šla jsem jednou z knihovny a v postranní uličce si všimla obchůdku specializovaného na prodej Čokolády. Vstoupila jsem tam s plachostí a nedůvěrou srny.

Odcházela jsem s knížkou o Čokoládě, že si to jako nejdřív prostuduji a pak se uvidí…Já mám zkrátka raději důkladnou teoretickou přípravu, než hurá akce. Knížku jsem zhltla prakticky na jeden dech. To byl můj Aha moment! Tohle všechno, že se dá o Čokoládě napsat? Koukla jsem na internet a bylo toho ještě daleko víc! Zírala jsem s otevřenou pusou a věděla, že tohle je ono! Tohle je můj směr! Kakovníkové odrůdy… postup výroby BEAN TO BAR, Single Origin, degustace… Pojmy mi defilovaly před očima, i když jsem je zavřela. Hned nazítří jsem se vrátila do obchodu a koupila si svou první skutečnou kvalitní Čokoládu! Když jsem se poprvé pustila do degustace, cítila jsem se jako Jurij Gagarin Čokoládového vesmíru! Ta tabulka nebyla prostě jen hořká, jak jsem si dosud myslela. Ona byla jako ta nejkrásnější chuťová omalovánka! Chviličku mě laskala medovými prstíky, pak mě popichovala nakyslými svěžími tóny lesního ovoce a v závěru mě dodělala zemitě dřevitým kopancem. Byla to jízda! Chtěla jsem ochutnat všechny Čokolády světa! Nechápala jsem, jak si doma můžou ničit žaludky a chuťové pohárky něčím tak přízemním, jako je Kinder čokoláda, když nám Země nabízí tuhle Božskou manu!

Od té chvíle jsem degustovala naprosto všechno, abych si rozšířila repertoár chutí. Jedla jsem dlouho, důkladně a bděle, abych přesně věděla, co v Čokoládách potkávám. Můj svět se po chuťové stránce otevřel do nečekaně širokých obzorů a já si to nesmírně (a stále tak trochu i vesmírně) užívám s každou další degustací! Hanka.