Pomohlo nám to překonat hladomor, ale dnes je to zcela zapomenuto. Bude z ní výborná polévka.

Pomohlo nám to překonat hladomor, ale dnes je to zcela zapomenuto. Bude z ní výborná polévka.

Před několika staletími se tuřín v Čechách pěstoval ve velkém a byl považován za základní potravinu. Dá se říci, že zachránil celé generace před hladem a smrtí, protože je to druh nenáročný a snadno dává dobré výnosy. Postupem času ztratila svou oblibu a dnes ji těžko seženete i v obchodech s potravinami. Vyplatí se však koupit si semena a pěstovat je na zahradě. Co se vyrábí z tuřínu?

Řepík je v Česku zapomenutou zeleninou.

První zmínka o řepě pochází z roku 1620. Švýcarský botanik Gaspar Bauhin ji popsal v knize Prodomus jako planě rostoucí rostlinu nalezenou ve Švédsku. V té době se konzumovala v mnoha zemích, ale jejího prospěchu využívali pouze rolníci, takže se jí nedostávalo takové pozornosti gramotných lidí jako ušlechtilejší zelenině podávané na stolech šlechty a aristokracie.

Tuřín se v Čechách pěstoval od sedmnáctého století, ale do Anglie se dostal až koncem osmnáctého nebo začátkem devatenáctého století. Jeho obliba na Britských ostrovech vzrostla v 50. letech 19. století, v době hladomoru způsobeného nemocí brambor zavlečenou do Irska ze Spojených států.

K pozdějšímu oživení řepy v evropských zemích, včetně České republiky, došlo během druhé světové války. Pomáhal přežít obyvatelům okupovaných měst a koncentračních táborů. Je to vydatná zelenina. Češi si ji možná příliš spojovali s válkou a její význam v následujících desetiletích dramaticky poklesl. Z českých stolů tato zelenina prakticky zmizela, ale ve Skandinávii, Rusku a Anglii je stále oblíbená. V posledně jmenované zemi se s oblibou jí tuřínová kaše a tuřín se přidává i do pastýřského koláče.

Jak využít tuřín v kuchyni?

Brukev patří do čeledi kapustovitých a na rozdíl od většiny svých bratříčků se často konzumuje syrová (podobně jako kedlubny). Chuťově je spojována s kedlubnami a ředkvičkami. Je cennou přísadou do salátů a syrových salátů. Mimo jiné je také chutná. s nastrouhaným křenem a jablkem. Může být nakrájený na kostičky nebo nastrouhaný.

Tuřín by se měl používat jako „základ“ zeleninových polévek, krémových polévek a gulášů. Oba pokrmy zahustí (a zlepší jejich chuť). Můžete ho nakrájet na kostičky a následně nastrouhat. Hodí se i na pečení. Tuřín se používá k přípravě chipsů, stejně jako sladké brambory. Hodí se k němu směs kari koření. Měl by se používat jako náhrada brambor, a to buď předem nakrájených, nebo rozmačkaných. Hodí se k masu, včetně drůbežího a vepřového. Tuřín má však mnoho dalších možností využití. Pomohlo nám to překonat hladomor, ale dnes je to zcela zapomenuto. Bude z ní výborná polévka.

Jak pěstovat tuřín na zeleninové zahradě?

Tuřín se vysévá v dubnu nebo na začátku května. Nejlépe se vysévá na záhon, tj. na místo v zahradě určené k množení rostlin. Sazenice se vysazují v polovině června. Sazenice mají rády slunné místo, dospělé rostliny dávají přednost světlému stínu. Brukvovité rostliny jsou odolné vůči chladu a nevyžadují mnoho půdy. Vyhovují jí různé typy substrátů. Je třeba ji pravidelně zalévat, zejména pokud roste na lehké půdě s nízkým obsahem humusu. Zelenina špatně snáší sucho, pak se u ní vytvářejí drobné kořenové výmladky, které jsou zároveň vláknité a tuhé.

V praxi se pěstování brukve omezuje na zálivku, pravidelné pletí a ochranu před chorobami a škůdci (vznikají stejné problémy jako u ostatních druhů zeleniny z čeledi kapustovitých). Vhodnou předplodinou jsou luštěniny (sideráty). Kořeny se sklízejí od poloviny října do listopadu (nelze je zmrazit). Skladují se při nízké teplotě (1-4 °C), nejčastěji ve sklepě.

Brukvovitá je zelenina, které bychom měli dát šanci pro její příjemnou chuť, výživovou hodnotu, široké kulinářské využití a snadné pěstování. Rozšiřuje možnosti v kuchyni a zabraňuje rutině.

Přejít nahoru