Med nemá žádnou trvanlivost, ale obsahuje řadu cenných živin, takže by měl být v každé kuchyni. Kde spíše koupíme pravý med a kdy bychom měli volit který druh. Vysvětluje také, že neexistuje žádný zákaz zahřívání medu. – Pokud je studený, působí proti průjmům, a pokud je koncentrovanější a mírně zahřátý, bojuje proti zácpě a zlepšuje trávení. je přidávání medu místo cukru do pečiva zdravější?

• Med je bohatý na stopové prvky, jako je draslík, chlor, fosfor, hořčík, vápník, železo, molybden, mangan a kobalt, a také na vitaminy: A, B1, B2, B6, B12, C, kyselinu listovou, kyselinu pantotenovou a biotin.
• – Posiluje srdce, uklidňuje nervy, oživuje mozek a urychluje hojení ran.
• Neměla by se však konzumovat v nadměrném množství. – Lžíce medu obsahuje asi 81 kcal a některé druhy mají vysoký glykemický index,“ vysvětluje.

Ne každý med je stejný, jeho vlastnosti budou záviset na tom, jaký druh medu si vybereme. Nejdůležitější však je vybrat si ten pravý. Takový med můžete skladovat ve sklenici velmi dlouho a nemusíte se bát, že by se zkazil. Proč?

– Med je jedinou potravinou (kromě soli), která nemá žádnou dobu trvanlivosti. I po letech skladování v kuchyňské spíži bude mít stále stejné vlastnosti, jako kdyby byl sklizen přímo ze včelína.

Jak ale poznáte, že je pravý? V obchodech a na tržištích lze koupit nejrůznější druhy medu a na první pohled není snadné rozlišit pravý med od falešného. Na co si dát při výběru pozor?

– Nejlepší je kupovat med ze včelínů. Ten pravý má samozřejmě intenzivní, charakteristickou vůni a chuť. Časem krystalizuje – může být tvrdší, vrstevnatý a zakalený. Ve vodě se rozpouští pomalu a vytváří šmouhy. Měl by se skladovat v příjemných podmínkách – mimo dosah slunečního světla, nejlépe v tmavé skříni, ve vzduchotěsné skleněné nádobě, aby se zabránilo vlhkosti, která by mohla způsobit kvašení – ale ne v lednici, protože ta krystalizaci urychluje. Nejvhodnější teplota je 10-20 stupňů Celsia, říká odborník a dodává: „Pokud ho budeme uchovávat déle na slunci, nezkazí se, ale ztratí část svých účinných prospěšných látek.“

Nejdůležitější v medu jsou enzymy, které produkují především včelí slinné žlázy. – Patří mezi ně mimo jiné glukózooxidáza, která produkuje peroxid vodíku, látku s bakteriostatickými vlastnostmi, v 3% roztoku tzv. peroxidu vodíku. Další enzym, kataláza, rozkládá peroxid vodíku na vodu a kyslík, což pomáhá chránit buňky před oxidačním stresem. Lysozym má antibakteriální vlastnosti a mimo jiné pomáhá v boji proti infekcím.

Med je také bohatý na mikroživiny, jako je draslík, chlor, fosfor, hořčík, vápník, železo, molybden, mangan a kobalt, a také na vitaminy: A, B1, B2, B6, B12, C, kyselinu listovou, kyselinu pantotenovou a biotin. – Proto posiluje srdce, uklidňuje nervy, tonizuje mozek a urychluje hojení ran. „Měla by být v každé kuchyni, zejména u lidí s kožními problémy, slabou imunitou a rekonvalescentů, kteří často ‚chytají‘ infekce a plísňová onemocnění,“ zdůrazňuje.

Který med je lepší zvolit?

Odborník tvrdí, že všechny druhy medu obsahují cenné mikroživiny, ale každý druh má své vlastní vlastnosti.

Pádový med má charakteristickou nazelenalou barvu a pikantní chuť, ale je ze všech druhů medu nejméně sladký. Pomáhá při léčbě chudokrevnosti a zpomalení metabolismu (zejména v případech přibývání na váze). Má expektorační účinky – pomáhá při bronchiálních onemocněních a čistí plíce kuřákům. Doporučuje se po léčbě silnými léky, např. steroidy.

Lípa má světle žlutou barvu a štiplavou chuť s výraznou lipovou příchutí. Snižuje horečku a má uklidňující účinky. Proto je spolehlivá při léčbě nachlazení, úzkosti a nespavosti. Účinek lze zesílit, pokud současně vypijete nálev z lipových květů.

Řepík je poměrně sladký, ale s hořkou chutí, vyznačuje se slámovou barvou. Doporučuje se při onemocnění jater a močových cest. Způsobuje rozšíření koronárních cév a zabraňuje hypertenzi. Zmírňuje zácpu. Obsahuje hodně cukru, takže dodává okamžitou energii a povzbuzuje k činnosti.

Vřes má tmavě hnědou barvu a po krystalizaci se mění na oranžovou. Vyznačuje se ostrou, hořkou chutí. Nepostradatelný při onemocnění očí, trávicího traktu a srdce. Je dražší, ale obsahuje snadno stravitelné bioprvky, neurohormony a růstové hormony. Přírodní medicína ji doporučuje jako pomocný prostředek při léčbě prostaty.

Pohanka má tmavě jantarovou barvu a tekutou konzistenci. Je obtížné ji zaměnit s jiným druhem medu. Po zkrystalizování se její barva podobá silnému čaji. Je účinný při stavech nervového vyčerpání, ateroskleróze, hypertenzi, léčbě horních cest dýchacích a chřipce. Díky velkému množství rutinu má vlastnosti, které urychlují hojení vnějších i vnitřních ran (projevuje se u zlomenin). Má příznivý vliv na paměť. Podporuje také tvorbu kostního kalusu, např. po zlomeninách, a chrání před osteoporózou.

Akát má velmi světlou barvu, je téměř průhledný a krystalizuje velmi pomalu. Doporučuje se diabetikům a osobám se zvýšenou hladinou cukru v krvi. Pomáhá při akné (vyplatí se používat i zevně ve formě masek). Čistí močové cesty, protože působí močopudně.

Jaký je nejlepší způsob konzumace medu?

Někteří lidé se domnívají, že med by se neměl používat jako lžička z kovu, protože ztrácí své vlastnosti. Odborník na výživu s touto tezí nesouhlasí a jasně uvádí:

– Med můžeme používat s čímkoli, co nám vyhovuje. Může to být obyčejná lžíce – jen nezapomeňte, že musí být suchá a čistá. Mnohem pohodlnější je však používat speciální dřevěnou špachtli a dávkovač – díky nim se med lépe nanáší.

Co se týče teploty medu, je nesprávné, že by se neměl vůbec zahřívat, a i mírně teplý med může pomoci při některých onemocněních. – Zředěný a podávaný studený med působí proti průjmu, zatímco koncentrovanější a mírně zahřátý med bojuje proti zácpě a zlepšuje trávení.

Měli byste však dávat pozor, abyste med příliš nezahřívali. Přidávat ho do čerstvě uvařeného vroucího čaje není dobrý nápad. – Vysoká teplota způsobuje denaturaci bílkovin, což vede ke ztrátě výživové hodnoty. Pokud tedy med přiléváme do vody nebo čaje, teplota by neměla překročit 40-45 stupňů Celsia, dodává odbornice na výživu.

Někoho to možná překvapí, ale přidání medu místo cukru do koláče nemusí nutně znamenat, že je zdravější, a to proto, že se koláč peče při vysoké teplotě. – Po vystavení vysoké teplotě zůstane na medové hmotě pouze cukr,“ upozorňuje odbornice.